Tohle miluju

Miluju citát "Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod", proč to nejde. Prostě mě od dětství baví hledat řešení a možnosti, a pokud zaslechnu větu "to nejde", o to víc mi to šrotuje v hlavě. Většina lidí neumí narovinu říct a přiznat sobě i druhým, že prostě nechtějí. Je to to samé jako s časem. Lidé říkají "na tohle nemám čas", místo aby řekli, že tomuto a tomuto teď ve svém životě nedávají prioritu. Prostě to není důležité, tak si na to čas nevyhradí. Je to v pořádku, ale není třeba se druhým vymlouvat, proč to či ono dělat nemohou. Teprve když si lidé uvědomí důležitost nějaké činnosti ve svém životě a případný přínos, mají možnost to změnit. Samozřejmě zvyk je železná košile, něco změnit může být náročné, musíte totiž vyjít z komfortní zóny, a to se většině lidí nechce. Také potřebujete cítit velkou vnitřní motivaci. Jsou i tací, kteří si nutnost změny uvědomují, ale nemají ten morál a sílu to měnit. Ti, kteří se zabývají neurovědou a znají nejnovější poznatky také vědí, že tělo nás ovlivňuje i fyzicky, takže chemický koktejl látek našeho těla nás drží ve vzorcích vyjetých kolejí a musíme vynaložit celkem velké úsilí, abychom to změnili. Marek Herman a Jirka Halda tomu říkají chemická polévka, a ne každý ji má silnou a změny schopnou.